Padesáté výročí čehosi, o čem žádný občan pod šedesát netuší, co to vlastně bylo. Ulicemi se rojí e-prostitutky v doprovodu e-pasáků a lákají kunčofty do boudiček z recyklovaného toaletního papíru, v nichž se mohou naonanovat do sytosti. … E-policisté už několikrát volali záchranku, ale zatím nikdo nezemřel. Naštěstí! Umírání na veřejnosti je už delší dobu zakázáno - tento zákon byl přímým důsledkem faktu, že průměrný věk populace dosáhl v roce 2035 celých 63,67 roku a nadále jevil vzestupnou tendenci. Příliš mnoho staříků se rozhodlo demonstrativně zemřít na ulici a nezřídka si pověsili na krk ceduli psanou zastaralým, neelektronickým, a přece dosud rozluštitelným písmem: Nemám z čeho žít. Ve spodní části Havláku (nebo Klausáku, podle toho, k jakému táboru patříte) se objevili ochranáři. … Ochranáři zachraňovali. Na zarostlých hlavách už léta chovali všechna vývojová stadia ohroženého druhu vši dětské (Pediculus capitis) a odvážnější jedinci, obvykle ženy, chovali v pubických chlupech ještě před časem bezmála vyhynulý druh Pthirus pubis, tedy veš muňku. Zejména jedna, dívka kolem třiceti, byla očividně hrdá na čtvrtmetrový porost vyčuhující z minisukně, po němž se muňky jen rojily. Třímala starosvětskou ceduli s nápisem, skutečným, ale čitelným: "Řekni ne e! Řekni ne e!" Jakmile e-policisté pochopili, že jde o odboj proti elektronizaci, hbitě ji odvedli k e-holiči. … Ajťáci z Bombaje konečně poslali opravnou záplatu na dnešní program e-policistů, takže Moravané a Jihočeši byli vypuštěni z ohrádek. Po krátkém projevu e-prezidenta se všichni rozešli a odbelhali se domů.