V charakteristické struktuře DNA objevili výzkumníci z Garvanova Institutu v Sydney poprvé v živé lidské buňce zcela novou podobu. Na rozdíl od klasické šroubovice, ve které platí pevná spojení rozdílných nukleových bází, jde o nový tvar složený ze čtyř vláken. Jejich spojením vzniká takzvaný i-motif. Jeho vlastnosti a vliv na lidské tělo prozatím nejsou známy. Podle předpokladu by měl aktivovat nebo deaktivovat specifické části molekuly či regulovat tvorbu bílkovin. Vzácný i-motif se nachází jen v malé části lidského genomu. O možnostech tvarové modifikace molekul, které zásadním způsobem určují vývoj a vlastnosti celého organismu, se vědělo již dlouho, poprvé byla ale jeho přítomnost potvrzena v živé lidské buňce. K jeho objevení pomohl proces imunofluorescence. Australští vědci vyrobili protilátku (imunoglobulin), která se váže na i-motif, nikoli na standardní DNA. Tu pak "obarvili" fluorescenčním světlem a vypustili do těla. Když se na novou strukturu navázala, byli schopni ji přesně zaměřit. I-motif není jedinou modifikací DNA, kterou vědci předpokládají. Během laboratorních pokusů již léta zkoumají řadu dalších propojení nukleových bází uvnitř molekuly stejně jako zcela nové tvary šroubovice.