akladatel autohřbitova chtěl vozy původně restaurovat

V září tohoto roku zanikl v jedné vesnici nedaleko švýcarského Bernu asi největší a také nejspíš nejzajímavější hřbitov aut. Jeho existence byla ukončena dražbou. Jednadvacet alf romeo, patnáct austinů, osmapadesát chevroletů, sedmdesát fiatů, čtyřiatřicet mercedesů anebo třiatřicet volkswagenů nejrůznějších dat výroby i modelů - to je jen zběžný pohled do seznamu bezmála osmi set historických vozidel, jejichž vraky na svém pozemku ve vesnici Kaufdorf po dlouhá léta uchovával potomek zakladatele unikátního hřbitova aut Franz W. Messerli. Podle něj se jeho otci a jemu podařilo shromáždit ucelenou sbírku historie automobilového průmyslu nehledě na to, že auta neshromažďovali v naleštěném stavu à la Concours d'Elegance, ale naopak už jako vraky. Zakladatel autohřbitova chtěl vozy původně restaurovat, ale k tomuto kroku se nikdy nedostal ani on, ani syn, který se vydal v jeho šlépějích. A snad je to i dobře. Autohřbitov, jenž prý uceleností svých exponátů nemá na světě obdoby, je zároveň jedinečným uměleckým dílem svědčícím o neustálé bitvě mezi přírodou a lidským umem. Skelety vozů prorůstají kmeny stromů a keřů, jedním z nejsilnějších uměleckých výrazů je tady všudypřítomná rez.

Hesla z Akademického slovníku současné češtiny