antropocén, kapitalocén nebo holocén

Patříte k myslitelům takzvaného spekulativního proudu. Spekulativní filozofie se vymezuje proti starému způsobu nahlížení na svět, často se o ní říká, že má za cíl vymýšlet nové budoucnosti. Editoval jste například sborník #Accelerate: Accelerationist Reader, který vyšel v roce 2014. Jak se za tu dobu spekulativní hnutí proměnilo? | Předně: spekulativní hnutí není hnutí v klasickém smyslu. Není jednotné a nemá jasný cíl. Je to cosi hybridního, tekutého. Spekulativní hnutí tak nejde ani jasně definovat a je velmi rozmanité, plné různých názorů. Obecně jde ale říct, že spekulativní přístup poukazuje na limity filozofických základů, ze kterých politická a intelektuální levice v posledních desetiletích vycházela. Kriticky se obrací třeba k dědictví strukturalismu. Ale tato spekulativní nálada vyvěrá ze společenských změn, ze změn v přemýšlení a stojí na nových teoretických východiscích. K nim patří velmi rozdílené věci - spekulativní fikce, spekulativní poetika nebo filozofie Donny Haraway a Isabelly Stengers. Přestože jsou to velmi rozdílné přístupy, mají společné to, že se vymezují proti filozofii posledních 200, 250 let. Moderní filozofie, která začíná s Immanuelem Kantem na konci 18. století, je filozofie kritická. Zkouší vysvětlit, jak funguje rozum, přijít na jeho hranice a vykolíkovat jakési bezpečné teritorium, ve kterém se může myšlení pohybovat. Jenže dnes žijeme ve společnosti, která je prodchnutá technologickou změnou, a hranice tohoto bezpečného prostoru se začínají bortit. Proto je potřeba spekulovat, dívat se za hranice prozkoumaného území. Nejen si představovat nové budoucnosti, ale nové budoucnosti promýšlet a plánovat, jak by se daly uskutečnit nebo jakou praxí se jim přiblížit. | Jak se to podle vás daří? | Já si hlavně myslím, že spekulace není jen filozofie, ale obecnější společenská změna. Týká se toho, jak přemýšlíme o technologii nebo jak přistupujeme ke geologii. Třeba známý termín antropocén, který označuje novou geologickou epochu definovanou lidskou činností, je také spekulativní. Zdá se mi, že se ptáte na konkrétní řešení, ale mě víc zajímá, jak z nového úhlu nahlédnout věci, co leží před námi. Když si vezmete antropocén, kapitalocén nebo holocén, nejsou to koncepty, které by šly vymyslet klasickou cestou. Nestojí na pozorování toho, co se děje teď a tady, nesáhneme si na ně. Jsou výsledkem úplně jiného způsobu dělání vědy, sbírání informací a vytváření znalostí. Díky nim si představujeme, jaká by budoucnost mohla být. Takže sice jde říct, že spekulativní filozofie nepřinesla řešení světových problémů, ale zároveň způsobila obrovskou reorientaci v aktivismu, politické teorii i intelektuálním životě.

Hesla z Akademického slovníku současné češtiny